Václav Filípek a jeho pamětní deska na rodném domě
Nedávno se nám ozvala paní J. Filípková, příbuzná našeho rodáka, významného národního buditele Václava Filípka. Paní Filípková nám poslala asi nejstarší fotografii domu, kde se Václav Filípek narodil. V našem spolkovém digitálním archivu si můžou badatelé udělat docela dobrou představu, jak se dům proměňoval.
Václav Filípek byl novinář, divadelní herec, redaktor, překladatel a spisovatel. K jeho životopisu najdete mnoho podrobných informací v knihovně a na internetu. V nedávné době (2006) o něm napsal diplomovou práci jiný Veselák Jan Mach. Jeho "druhý život" se datuje obsáhlým heslem v Ottově slovníku naučném a vznikem Městského muzea ve Veselí 1950. V muzeu se na počátku padesátých let snažil Jan Huleš, tehdejší kurátor, vybudovat Blatský Slavín, jakési literární muzeum; v plejádě místních výtečníků pochopitelně nemohl chybět ani Václav Filípek. Méně se ví, že jeho příbuzný Josef Filípek (1841 – 1893) se též narodil ve Veselí a byl zasloužilým pedagogem v Brně.
Prvním krokem k uchování paměti a připomínání Václava Filípka bylo odhalení pamětní desky na jeho rodném domě ve Veselí nad Lužnicí v roce 1886.
Slavnost se odehrávala dva dny. Obsáhle o ní referovaly dvoje táborské noviny Český jih (10. září 1886) a noviny Tábor (11. září 1886). Noviny Tábor o Václavu Filípkovi psali opakovaně a snažili se podporovat po jeho smrti jeho manželku. Noviny Tábor také na slavnostní odhalení pamětní desky aktivně zvaly. (Tábor 28. 8; 4. 9. 1886).
Slavnost začala již v sobotu 4. září 1886, v podvečer, kdy se konal pochodňový průvod. Město bylo vyzdobeno četnými červenobílými prapory a vlasteneckými hesly. Veselští vysloužilci vyhrávali do pochodu početnému průvodu městem. Průvod byl ukončen před Starou radnicí. Dále se lidé přesunuli do hostince pana Koukoly, kde se konal slavnostní večírek s účastí místního zpěváckého spolku vedeného Antonínem Kultem. Jak víme z novin, v hostinci se pronášely slavnostní přípitky památce Václava Filípka, slavnostnímu komitétu, zpěváckému spolku Lužničan a jeho řediteli Antonínu Kultovi.
Druhý den ráno procházela hudba městem a budila veselými pochody účastníky slavnosti. Hlavní akt začal o desáté hodině ranní, kdy se jednotlivé spolky začali řadit v průvod. Noviny Český jih pěkně napsaly, že to byl "ruch a život nezvyklý". Vyjmenovávají spolky, které se této slavnosti účastnily. Banderium z Borkovic, Sokol soběslavský a jindřichohradecký s městskou hudbou soběslavskou, živnostenské spolky z Veselí, divadelní ochotníci z Kardašovy Řečice, studenstvo, zástupcové odborů Pošumavské jednoty z Bukovska, Veselí, Záblatí, veteráni veselští s hudbou, hodnostové a deputace z Veselí, Trhových Svin, Horusic a K. Řečice, ze Zálší a z Bukovska, spolek veteránů ze Zálší, hasiči ze Soběslavi, z Veselí, z K. Řečice a z Mezimostí, deputace obchodního grémia a sboru učitelského z Kardašovy Řečice, čtenářský, okrašlovací a sadařský spolek z Veselí, deputace záložny a obchodního grémia rovněž z Veselí. Největší pozornosti těšily se dívky v selských krojích z Řečice a z Veselí. Kroj se v tu dobu ještě udržel na blízkých Blatech. Průvod se nejprve odebral na slavnostní mši do kostela Povýšení svatého Kříže. Když mše v kostele skončila, průvod se znova seřadil a ubíral se k rodnému domku V. Filípka. Zde nejprve zapěl místní zpěvácký spolek slavnostní zpěv od Karla Bendla, načež vystoupil student historie Alois Mattuška, který ve své řeči vylíčil dobu národního obrození a poté život Václava Filípka. Jeho řeč a myšlenky následně vyšly v jeho spisu Václav Filípek zasloužilý spisovatel a vlastenec český.
Dobovým narativem na konci svého proslovu vybízel ke svornosti v českém národě a ku práci všech jednotlivců, směřující k povznesení a oslavě jedné společné vlasti. Pak spolek zapěl píseň Svornost od hudebního skladatele Franze Lachnera na slova Filípkova. Následně ještě jednou vystoupil pan Al. Mattuška jako předseda akademického komitétu a poděkoval všem, kteří měli zásluhy o zasazení desky na rodný dům V. Filípka. Pamětní desku odevzdal v ochranu městu Veselí, načež pan starosta Veselí František Vodrážka poděkoval a připověděl, že obecní zastupitelstvo vždy bude desku ochraňovat.
Odpoledne se odbyla za četného účastenství zahradní zábava v hostinci pana Koukala a večer se konal taneční věneček, při čemž děvčata přišla v blatských krojích.
Alois Mattuška také následně na pokračování sepsal do novin Český jih článek o osobnosti Václava Filípka a později vydal asi doposud nejlepší životopis a bibliografii Václava Filípka: "Alois Mattuška, Václav Filípek zasloužilý spisovatel a vlastenec český, 1887. Věnováno Dru. Janu Dittrichovi okresnímu a městskému lékaři ve Veselí nad Lužnicí. V upomínku na odhalení desky pamětní Václava Filípka ve Veselí 5. září 1886."
