Pátráme po historii zábav na Klobasné

Obrátilo se na náš spolek několik pamětníků, kteří vzpomínají na staré dobré časy na Klobasné. Pořádaly se zde zábavy, koncerty, divadelní představení, dětské dny a jiná setkání občanů Veselí a Mezimostí. Rádi bychom se na vás obrátili s prosbou ohledně vzpomínek na pořádané akce na Klobasné, případně o nějaké fotografie a dokumenty – vstupenky, plakáty apod. Prosím, ozvěte se na email: petr.stovicek@centrum.cz 

Co o slavnostech ve Veselí a na Klobasné zatím víme se dozvíte v níže uvedeném článku.

Slavnosti na Klobasné a ve Veselí-Mezimostí

Ve Veselí bylo odedávna veselo. Poslední Rožmberkové využili omen nomen Veselí a minimálně třikrát za jejich vlády se sem sjelo na několikadenní veselice a politické jednání panstvo z celých Čech, Moravy a Rakous. Václav Bůžek v knize Kratochvíle napsal: "Střídaly se koňské dostihy, běžecké závody smečky chrtů, zápasy kohoutů, střelba z kuší i ručnic na cíl, skoky a hody diskem do dálky, hry v kostky i další sportovní soutěže. K vyhnání medvědů z brlohu používali urození lovci střelným prachem naplněné svitky papíru zvané "raketle", které po zapálení rychle vzlétly a prudce vybuchovaly. Zmateně pobíhající vyplašené medvědy pronásledovaly smečky rozzuřených chrtů a burácející čeládka urozených lovců s holemi v rukách. Vzápětí přijížděli šlechtici na koních, kteří několika bodnými ranami ukončili život štvané šelmy." Podle pozdějších svědectví rožmberského kronikáře Václava Březana končil každý den rytířských kratochvílí u Veselí nad Lužnicí v radosti, bujarou večerní zábavou a hodokvasem. Zůstává zatím nevyřešenou otázkou, kde přesně se tyto slavnosti ve Veselí konali. Opět, Václav Bůžek cituje historický pramen, kde se uvádí: "Během časově náročných příprav "rytířské kratochvíle" se vybíral vhodný prostor, kde vyrostlo "stavení nové ode dřeva" k přechodnému ubytování hostů, kteří přijeli do Veselí nad Lužnicí společně s Vilémem z Rožmberka a jeho mladším bratrem." Je možné, že se tak stalo na Klobasné, v oboře, která patřila až do počátku dvacátého století "panstvu".

Se zábavou, volným časem souvisí i tradiční výlety v 19. století. Když do Veselí přijela návštěva, šlo se na výlet na Klobasnou. Podobně v nedaleké Soběslavi se chodilo na Svákov. Tato tradice se udržela v podvědomí doposavad. S nárůstem volného času a uvolněním politického dohledu vznikla celá řada kapel a spolků, které se zaměřovali na zábavu a udržování tradic. Jedním z nich byl spolek Jihočeských Blaťáků v Praze, který sdružoval studenty z Veselí, Lomnice na Lužnicí a Třeboně. V roce 1935 dne 8. června byl z podnětu Jihočeských Blaťáků za součinnosti městské rady ve Veselí a Mezimostí uspořádán "Večer blaťáckých písní". Podobný komponovaný večer pak byl věnován v roce 1937 při příležitosti 75. narozenin Karla Weise. Po válce v roce 1953 ve Veselí vznikl soubor písní a tanců (ve Veselí nad Lužnicí máme doloženy dokonce dva soubory, z nichž jeden vedl vedoucí Blatského muzea Jan Huleš – Rudý koutek (nebo Stanislav Kubeš), druhý řídil učitel Stanislav Pelant – Blaťácký soubor. Tento druhý folklorní soubor učila tancovat Zorka Soukupová, legendární choreografka-etnografka lidového tance, která vyškolila všechny folklorní taneční soubory na jihu Čech. V roce 1953 se postavilo pódium za železnicí U sosny, kde se konaly taneční a jiné i folklorní slavnosti. Říká se, že pódium stálo na místě německého válečného skladu. Kronikář František Hybš uvedl ve Veselské kronice zápis: "Závodní klub ROH-ČSD Veselí n. Luž. uspořádal ve dnech 1. a 2. srpna 1953 Oslavy družby československo-sovětských železničářů. Večer v Klobasné koncert a taneční zábava. K tomuto účelu zřízen nový parket – materiál dal MNV – práci železničáři. V neděli dopoledne sportovní na letním Tyršově cvičišti – odpoledne v Klobasné zábavní odpoledne."

Tradice tanečních slavností na Klobasné se uzavřela v sedmdesátých letech, kdy se program přesunul na Starou radnici. Prý aby byl nad slavnostmi větší dohled v době normalizace.