Každoroční vzpomínka na rodinu Erlových a trochu historie Baldýnky

Jako každý rok si náš spolek uctil památku nacisty popravených manželů Erlových z Baldýnky, položením kytice a minutou ticha u jejich památníku. Byli jsme mile potěšeni, že bezchybná příprava vzpomínky na rodinu Erlových se stává tradicí. Je to zřejmě zakotveno v DNA současných majitelů, kterými je firma zahradních architektů Flera. Firma ve své práci respektuje nejen přírodu jako takovou, ale také historii a památku obyvatel tohoto objektu.

Naše díky patří panu Tomášovi Dvořákovi za krásné přijetí a krátkou exkurzi po areálu zahrady, která spolu s vlastním objektem bývalé hájovny bude sloužit jako ukázkové firemní středisko a laboratoř zahradní architektury. Také jsme měli možnost, krátce se pozdravit s majitelem firmy, zahradním designérem panem Ferdinandem Lefflerem.

Abychom také trochu přispěli, připravili jsme dole uvedený krátký článek o historii Baldýnky.

O BALDÝNCE

Přátelé historie Veselí nad Lužnicí a okolí z.s.

Eva Jindová

Usedlost Baldýnka se nachází u Velkého vřesenského rybníka nedaleko obcí Vřesná, Nítovice a Drahov. Během času byla několikrát součástí těchto obcí, ale dnes náleží k Drahovu.

Nejstarší historii Baldýnky neznáme, ale z dochovaných materiálů ji můžeme bezpečně identifikovat až v roce 1693, kdy Vřesnou koupil kníže Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (1652 - 1703). Tuto skutečnost ještě dnes připomínají mezníky na hranici panství. Poznáme je podle vytesaných iniciál FE.W. (Ferdinand Vilém).

Asi nejznámějším majitelem panství byl knížecí rod Paarů. Rod pochází z Lombardie a v 16. století se usadil v Čechách. Jeho členové se významně podíleli na organizaci a provozu rakouskouherské pošty. Jan Václav Paar Baldýnku získal v roce 1769 jako součást panství Kardašovy Řečice. To mezi jiným zahrnovalo okolní statky Lhota, Pleše a Vřesná a rozsáhlé lesní revíry Cikar, Mnich a Ždár. Po Janovi přebírá v roce 1792 paství jeho syn Václav a v roce 1812 Jan Karel Paar.

Po jeho smrti v roce 1819 majetek spravuje jeho manželka Marie Aloisie Quidobaldina Paarová. Právě podle ní má Baldýnka své jméno. Quidobaldina Paarová zde ráda pobývala a jako nadaná malířka malovala zdejší krásné okolí. Její syn Karel Paar pak držel panství až do roku 1881. Poté následuje jeho syn Alfons a dále vnuk, také Alfons Paar (1903 –1979).

Jak již bylo výše uvedeno, nevíme, kdy a za jakým účelem Baldýnka vznikla. Z dostupných dokumentů je patrné, že dlouhou dobu sloužila jako sídlo správce vřesenského polesí. Žili zde hajní, pěšáci (lesní dělníci) a jejich rodiny.

Po první světové válce, v roce 1923, dochází v rámci pozemkové reformy k prodeji pozemků hraběte Paara drobným držitelům. Tuto skutečnost dokladuje památný kámen poblíž Nítovic s textem "Česká půdo, vyrvaná z rukou tyranů a darovaná lidu svobodou Československou, buď věčně naše." Kámen je umístěn na silnici mezi Vřesnou a Nítovicemi. Za druhé světové války byl na příkaz Němců střed textu zničen, zůstalo pouze: "Česká půdo, buď věčně naše."

V roce 1939 žil v hájovně polesný Bohumil Erl s manželkou Melanií a dcerami Alenou a Evou. 

V době okupace se zde před Gestapem skrýval František Navrátil z Kyjova. Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, nacisté vyhlásili stanné právo. Manželé Erlovi byli na základě udání prozrazeni a 14. června 1942 bez soudu popraveni.

Po válce v červnu 1946 byla za účasti pozůstalých, lesníků, myslivců a občanů okolních obcí odhalena pamětní deska manželům Erlovým.

V současné době je majitelem Baldýnky zahradní architektonický atelier Flera, který Badýnce vdechl nový život a plánuje ji jako propagačně-školící základnu své firmy. Z iniciativy našeho spolku a vstřícnosti majitelů byla pamětní deska manželů Erlových zachována a citlivě umístěna na vzpomínkové místo mimo areál Baldýnky, pod letitou lípu, která je nepřehlédnutelným symbolem Baldýnky. Osud manželů Erlových si každoročně připomínáme položení kytice u jejich památníku.

Z matrik a pozemkových knih lze dohledat některé rodiny sídlící na Baldýnce:

• 1822 Matěj Niklas – hajný Paarovský. Baldýnka patřila pod Vřesnou a měla č.p. 2.
• 1831 Josef Schafer – revírník ve Vřesné žení s Marianou Nekutovou z Kardašovy Řečice.
• 1850 se stala Baldýnka sídlem Vřesenského revírníka.
• 1852 Matěj Maryška – knížecí Paarovský hajný.
• 1853 František Hes – lesní a polní hajič.
• 1856 zde bydlí František Lepič.
• 1857 zemřela Anna – manželka Matěje Maryšky – hajného na Baldýnce.
• 1862 Josefa Sláma – pěšák.
• 1864 Jan Bárta – knížecí adjunkt.
• 1865 Baldýnka je označována jako hajnice patřící k obci Nitovice č.p. 5.
• 1886 postaven plot dančí obory i ve vřesenském revíru.
• 1870 František Dvořák – pěšák.
• 1899 Baldýnka přináleží k Drahovu.
• 1914 je zde revírník Ladislav Hřídel z Dírné, po znárodnění se stal správcem.
• 1921 sčítání lidu, je uváděna osada Baldýnka u obce Drahov č.p. 56., majitelem je Alfons Paar, bydlí zde Ladislav Hřídel – revírník.
• 1923 přebírá stát od Alfonse Paara část vřesenského revíru.
• 1928 zestátněn zbytek vřesenského polesí – revírník Ladislav Hřídel zůstává na Baldýnce jako správce.
• 1948 pracovalo v polesí Vřesná 5 stálých dělníků a 6 sezonních.
• 1949-1953 v první pětiletce byla na Baldýnce plánována výstavba nové ubytovny pro lesní dělníky, záměr se zřejmě neuskutečnil