Pícha František

Pícha František (1893-1964)

František Pícha byl muzikantem, skladatelem, pedagogem a sběratelem lidových písní. František Pícha se narodil 3. října 1893 v Řípci. V letech 1912 až 1914 působil jako učitel v Jižních Čechách. Počátkem války byl povolán k vojenské službě a v té době byl také vězněn jako politicky podezřelý. Na ruské frontě byl též zajat a strávil 3,5 roku v legiích. Ani v Rusku nezapomínal na svoji milou muziku, na Sibiři organizoval a řídil pěvecké sbory. Návratu do Čech se dočkal v létě 1920. Další studium absolvoval v letech 1920-25, kdy byl posluchačem pražské konzervatoře a od roku 1922 též žákem Sukovým na mistrovské škole. Po čase působil František Pícha několik let na Pražské konzervatoři v jejím pedagogickém sboru. V neposlední řadě se věnoval komponování, jeho tvorba byla zaměřena hlavně na písňové cykly. Složil celou řadu skladeb a sborových cyklů pro orchestry i sbory. Dále byl František Pícha řádným členem Akademie věd a umění v Praze. František Pícha byl též vášnivým sběratelem lidových písní z Jižních Čech. Sebral jich více než 1000 a tiskem vydal několik sešitů. V roce 1955 vydalo Státní nakladatelství krásné literatury jeho publikaci "Jihočeské písně pro smíšený sbor". František Pícha zemřel 10. října 1964 ve věku 81 let a pochován je v Praze.

(volně převzato z Řípeckého zpravodaje  číslo 3 ročník 1/ 2007)