O původu názvu mlýna Metel
V minulém zpravodaji Veselsko vyšel pěkný článek o historii mlýna Metel. Shodou okolností naše veselské "Íčko", které Veselsko vydává, slaví třicet let jejich existence. Rádi bychom jim k tomuto výročí od srdce poblahopřáli. Ale vraťme se k Meteli. Kolegyně z redakce kontaktovaly nadšence do místní historie Metele, pana Cipína, který se historií mlýna dlouhodobě věnuje. Pan Cipín je totiž metelským patriotem a na Meteli vyrůstal a jejich rodina zde vlastní chatu. Náš spolek měl tu čest spolupodílet se na článku a doplnit jej o zajímavé informace.
O názvu Metel se toho zatím moc nevědělo. Z běžného jazyka cítíme, že je zde spojitost se slovem metla, metelí, což je proutí, nebo pružné větvičky, např. pro zametání. Ještě v nedávné době naši předci věděli, co název mlýna skrýval. Jedním ze záznamů je článek z časopisu Hlas od Nežárky z roku 1939, kde je pod čarou vysvětlen původ názvu mlýna - "Metele se říkalo větvím k chytání ryb v celé šíři vody". Druhým, asi přesvědčivějším odkazem, je vysvětlení z časopisu Československé ústřední Jednoty rybářské z roku 1930, kde se uvádí - "Metele, metelí, ohebné pruty nastrkané nad jezem, když losos táhl proti vodě, aby šel do nástrahy. Musely být značné výše, aby se "nepřehoupl" (1620). Fisch - Lachstangen." Tento článek, jak se píše v jeho úvodu, vychází ze studia zámeckého archivu v Hradci.
Na základě těchto poznatků máme za to, že se opravdu jednalo o větve (proutí) ukotvené v koruně jezu, které bránilo lososům při tahu proti proudu přeskočit jez. Jez se jim z vody jevil jako porostlý břeh a byli nuceni jít jinou cestou, kde na ně zřejmě čekala nějaká past. Buď ve formě vrše, nebo slup. Metle na jezu tedy sloužily k lovu táhnoucích lososů a odtud i název.
Kdy vznikl název mlýna Metel?
Kdy přesně vznikl název Metel s jistotou nevíme. Staré záznamy zmiňují mlýn na Nežárce. Přesto se nám v této otázce podařilo pokročit. Při našem bádání po nejstarších domech ve Veselí a Mezimostí jsme narazili na dva záznamy v soupisu poddaných z roku 1586 . Ve Veselí to byl "Jan Mráček z Metelova mlýna (48 let), syn Vávry (Vavřince) …" Bohužel jméno jeho otce a odkud pocházel není s jistotou dobře čitelné. Druhým byl v Mezimostí "Matouš Rybář (69 let), syn nebožtíka Vávry z Metelova mlýna". V každém případě, je to zřejmě první písemná zmínka o jménu Metel. Z věku obou jmenovaných lze vyvodit, že s velkou pravděpodobností měl mlýn své jméno již v první polovině 16. století a v té době zde žil mlynář Vávra, což je varianta jména Vavřinec.
Vávrův a Mráčkův mlýn jsou zmiňovány i v roce 1558, kdy Vilém z Rožmberka potvrzuje cech pekařů a mlynářů ve Veselí. V soupisu je uveden "Vítek na Vávrově mlýně" a "Matouš na Mráčkově mlýně"[1].
[1] František Salák, strojopis, Dějiny města Veselí nad Lužnicí
Jméno Vavřinec a jeho zdrobnělina Vávra je obdoba latinského jména Laurentius, což je česky Lorenc. Tato jména se v okolí Metele vyskytují poměrně často. Například záznam z roku 1528, kdy Adam I. z Hradce prodal Václavu Špulířovi z Jiter 16 kop a 40 grošů platů z usedlých ve vsích Pleších a blízkých Nítovicích, uvádí i jména Vávra a Jan z lesa . S trochou nadsázky se vnucuje myšlenka, že Jan z lesa může být přesmyčka jména Jan Lexa. V blízkosti mlýna Metel totiž bývala Lexova jednota, která s mlýnem souvisela. Jaromír Hrubý, historik Kardašovi Řečice, o jednotě Lexa píše - "Nedaleko ústí potoka Rečice stojí mlýn Metelov a v lesích jednota Lexa, z níž po letech vznikl poplužní dvůr metelský, jenž se v stol. XVIII. nazýval také Lexův dvůr". Například v záznamech urbářů z roku 1613 je uváděn "Metele mlynář" a "Lexa mlynář" a v roce 1651 "Na Metelovym mlynář jejž p. Wolf Hänig drží" a "Lorenc na Lexovym" .
Mlynář Rudolf Metele
Na přelomu 17. a 18. století žil na mlýně mlynář Rudolf Metele. Jeho jméno je krásným příkladem přebírání tzv nedědičného příjmení. Byla to doba, kdy křestní jména byla důležitější než příjmení, protože pocházela od křtu. Příjmení bylo spíše atributem osoby. Například Kulhavý kulhal, Lužnický pocházel ze vsi Lužnice a Metele byl z Metele.
V knize oddaných z roku 1705 se dočteme, že se na Meteli v roce 1705 vdává Dorota, dcera Rudolfa Metele z Cwikharu. Zalistujeme-li v knihách o 20 let dříve, najdeme, že se na Meteli narodila mlynáři Rudolfovi Cwikharovi a jeho manželce Justýně dcera Dorota. Je to ta samá Dorota, která se o dvacet let později na Meteli vdávala. Zde je pěkný příklad změny příjmení Rudolfa Cwikhara na příjmení Metele. Jistě tušíte, že Cwikhar je osada Cikar pod rybníkem Popelov, kde rodina Cwikharů měla po dlouhou dobu svůj mlýn. Příslušníci této rodiny byli na několika okolních mlýnech, například Jan Jelínek (z Cikaru) byl 1586 na Krkavci.
