Už v době říše Římské se podél dálkových cest umisťovaly kamenné milníky, které značily směr. Ku značení cest se staly inspirací pro celou Evropu. V zemích Koruny České až na konci osmnáctého a začátkem století devatenáctého. Kvalitní státní silnice, se totiž začaly budovat až na začátku tohoto století. V té době se začala okolo hlavních dálkových cest objevovat kamenná dopravní značení. Vystřídala dřevěná, která se používala odnepaměti. Formani, poštovní kočí i pěšáci, potřebovali vědět, kde je prudký sjezd, kolik mil, později kilometrů, jim zbývá do cíle a kterým směrem onen cíl je.

Nejznámějším kamenným značením byly takzvané "čuby". Ty upozorňovaly na nutnost nasadit na obruče zadního kola brzdu, která mírnila rychlost na svažitém terénu. V prvních desetiletích 19. století se začaly na křižovatkách umísťovat také kamenné sloupy s označením směrů a počtem mílí. Měly tvar válcovitý nebo komolého hranolu. Zakončeny většinou kulatou hlavou. Pro jednodušší hromadnou výrobu, se tvar sjednotil na kulatém sloupu vysokém okolo dvou až dvou a půl metru. Později, když se zavedl kilometrický systém, změnilo se i označení s nápisy na sloupech. Byl zde název města a vedle něj počet kilometrů, většinou na konkrétní místo, třeba náměstí. Někdy bylo označení s přesností na desítky metrů. Celek doplňovala jednoduchá šipka ukazující daný směr. Pro lepší rozlišení různých druhů značení, se vžilo pojmenování milník.

Na Táborsku se do současnosti (2025), zachovalo jen několik exemplářů tohoto značení. Známý je milník táborský, který je při silnici pod Černými mosty. Po cestě do Veselí nad Lužnicí je další, na bývalé křižovatce do Jindřichova Hradce a Bechyně. Ta po něm dostala i lidové pojmenování "U sloupu". Poslední, na hranici okresu, stojí pod novým mostem a silnicí vedoucí do Třeboně. Místo bylo křižovatkou na zmíněnou Třeboň, Budějovice, Prahu, Týn nad Vltavou. Protože se milníky stavěly při dálkových silnicích, měl i ten náš, veselský, na sobě uvedeny Vídeň a Linec.

Citace z knihy o silnicích od Františka Roubíka:

"Po dostavění Rybářské silnice z Rakous do Třeboně nastala potřeba spojiti ji se silnicí Lineckou a zkrátiti tak spojení Prahy s Dolními Rakousy. Stalo se tak vybudováním Třeboňské čili Lomnicko-Strážské silnice (č.20), jdoucí od Veselí přes Lomnici do Třeboně a odtud běžící přes Stráž na Jindřichohradeckou silnici, jež měla původně sloužiti kratšímu spojení s Jihlavou. Také hlavní trať Třeboňské silnice byla původně projektována až do Písku, ačkoli vojenské velitelství bylo ochotno připustiti ji jen do Týna nad Vltavou. Stavba úseku z Veselí do Třeboně, schválená r. 1825, byla započata na jaře r. 1826 a po jejím dokončení r. 1830 bylo tu zřízeno státní mýto v Lomnici."

Ve dvacátém století, kdy se rozvinulo moderní značení, milníky ztrácely svůj význam. Zůstaly tak jen připomínkou vzdálené silniční historie. Mnohé vzaly za své při rozšiřování silnic, přestavbách křižovatek. Veselský milník dlouhá desetiletí ležel rozlomený na dvě části při silnici u horusického železničního přejezdu. Horní, odlomená část, zmizela.

Při stavbě nového mostu nad železniční tratí v roce 2001, spolek Přátel historie požádal stavbyvedoucího o znovupostavení torza milníku. Stalo se a stál tak dalších patnáct roků, než přišel čas jej vyprostit ze zapomnění. Doplnění chybějící části a úpravu do podoby ze začátku 20. století, kterou máme doloženu na fotografiích, spolek zadal Martinu Mikulovi z táborského Husitského muzea. Ten tuto práci provedl mezi březnem až květnem roku 2025.

Tento milník bude navržen k zapsání do seznamu kulturních památek Jihočeského kraje.

Horusický milník