Budějovická ulice

Budějovická ulice

Budějovická ulice je spojnicí mezi Veselím a Českými Budějovicemi. Spolu s kostelem a farou je zde od počátků osídlení tohoto místa. Naproti faře, v čp.4, zde stávala i první veselská škola. František Kuna ve své knize Dějiny města Veselí uvádí, že škola ve Veselí existuje již od roku 1362. V domech lemující tuto ulici žili významní občané města, různí řemeslníci a obchodníci. Dříve bylo mnoho částí budov a jejich zázemí ze dřeva a manipulace s otevřeným ohněm bývala běžná. Proto zástavba poměrně často podléhala požárům. Za zmínku stojí požár z roku 1842, kterému podlehly domy čp.5 až čp.13 a další požár z roku 1866 zasáhl horní část náměstí a dolní část Budějovické ulice (čp.16 až 19 a čp.136 až 143). 

Jednotlivá časová období připomínají také názvy této ulice. Na mapce z roku 1828 to je Budějovická ulice, potom Kostelní, za 1. republiky Riegerova třída a od roku 1945 pak znovu Budějovická. Období socialismu přejmenovalo ulici na Leninovu a dnešní název je opět Budějovická. 

Ve druhé polovině 19.století se ulice stává bydlištěm a místem podnikaní mnoha významných občanů, namátkou starosta Baštecký - dnes již neexistující čp.4, rodina obchodníka Filípka čp.5 a čp.14 bylo domovem Aloise Kolína, zakladatele Sokola. V první polovině 20. století dochází k dalšímu rozvoji ulice, například v čp. 6 je hodinářství a zlatnictví pana Bušty, v čp.8 krupařství pana Hrdličky, v čp. 14 je zřízena drogerie Dvořák a v čp. 7 je zřízen i první, na tehdejší poměry maloměsta velký obchodní dům pana Nováka. Po druhé světové válce jsou zde opět obchody, ale ve zestátněné formě vlastnictví. Byla zde například prodejna textilu v dřívějším obchodním domě v čp. 7, v čp. 8 byla opravna hodin a v čp. 14 drogerie. Osmdesátá léta se pak na vzezření ulice podepsala budováním naddimenzované křižovatky s ulicí Podhájek. Tomuto účelu musely v roce 1982 ustoupit domy čp. 4, 5, 6 a domy čp. 165 až 168.